V centru pozornosti předkládané nahrávky stojí celé dochované skladatelské dílo a v širším smyslu pozoruhodná osobnost Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564–1621), českého šlechtice, cestovatele, spisovatele a politika, jednoho ze sedmadvaceti českých pánů, kteří byli po porážce stavovského povstání z rozkazu císaře Ferdinanda II. exemplárně popraveni 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564–1621) je osobností renesanční v doslovném i přeneseném smyslu. V přeneseném smyslu v tom, že šíře jeho působení, od politiky přes cestovatelství až ke skladatelství, aspoň poněkud připomíná onen ideál „homo universalis“, vytvořený i ztělesněný italskými polyhistory typu Leona Battisty Albertiho či Leonarda da Vinci. V doslovném smyslu v tom, že právě v jeho generaci dozrává ona opožděná, skromná česká renesance. „Cesta z království českého do Benátek, odtud do země svaté, země judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a svaté Kateřiny v pusté Arábii“ je renesanční svou nezkrotnou žízní poznávat „to jiné“, překračovat dosavadní kulturní obzor, srovnávat a posuzovat. Tato pozoruhodná kniha posloužila jako inspirace pro „hudební cestopis“, jenž zazněl nejdříve v koncertní podobě a následně z něj vznikla předkládaná nahrávka. Dějová linka vede retro spektivně; začíná Harantovou popravou a vyznáním víry. Sleduje pak Harantovu cestu z hradu Pecka do Jeruzaléma. Mistrovská hudební díla exotických krajin Osmanské říše, Sýrie, Palestiny, Sinaje, či Persie, předávaná po staletí z generace na generaci ústní tradicí, dokreslují atmosféru míst, jak ji mohl Harant sám zažít na svých cestách.

V dnešní době v nás narůstá pocit, že je stále důležitější stavět a obnovovat mosty mezi různými národy a kulturami, mosty, které nás sjednocují a usmiřují a vyžadují dialog i soulad myšlenek a činů, díky nimž můžeme žít v pokojnější přítomnosti a společně vytvářet lepší budoucnost. Není to pouhý ideál ani utopická vize — jde o skutečnou a naléhavou potřebu uzdravit lidskou společnost.
 
CAPPELLA MARIANA
Hana BLAŽÍKOVÁ | soprán
Barbora KABÁTKOVÁ | soprán
Daniela ČERMÁKOVÁ | alt
Vojtěch SEMERÁD | tenor, umělecký vedoucí
Tomáš LAJTKEP | tenor
Ondřej HOLUB | tenor
Tore DENYS | tenor
Jaromír NOSEK | bas

CONSTANTINOPLE
Didem BAŞAR | kanun
Neva ÖZGEN | kemence
Patrick GRAHAM | perkuse
Kiya TABASSIAN | zpěv, setar, umělecký vedoucí
 
Jiří GEMROT, Lambert COLSON, Markéta JANÁČKOVÁ TOMKOVÁ | hudební režie
Aleš DVOŘÁK | mistr zvuku
Matouš VLČÍNSKÝ | producent
 
supraphonline.cz
cappellamariana.com | constantinople.ca