Na památku Jaapa van Benthema (1937–2023) a Lenky Hlávkové (1974–2023)
 

Flemish Polyphony in Central Europe

Gaspar van Weerbeke (?1452–?1517) se narodil ve vlámském městě Oudenaarde. Ačkoli přesná místa narození Johannese Tourouta (činný cca 1460), Johannese Ghiselina (činný 1491–1507) a Heinricha Isaaca (?1450–15117) nejsou známa, pocházejí ze stejné oblasti. Přirozeně vyvstává otázka: jaká je souvislost mezi těmito skladateli a střední Evropou?

Od roku 1400 do roku 1600 hráli hudebníci z oblasti dnešního Beneluxu klíčovou roli v kompozici a interpretaci pro své výjimečné umělecké dovednosti a styl, který praktikovali, se stal jakýmsi druhem mezinárodního hudebního jazyka, který určoval další hudební vývoj. Pokud procházíme učebnice dějin hudby mapující období mezi lety 1400 a 1600, brzy si uvědomíme, že velká část Evropy chybí, pozdně středověké a raně novověké regiony střední Evropy jsou marginalizovány. K tomu přispěly spíše politické okolnosti dvacátého století než nedostatek zdrojů. Po roce 1989 naštěstí stále více středoevropských pramenů přitahuje pozornost vědců a hudebníků a odhaluje, jak bohatá a rozmanitá byla hudební kultura střední Evropy a jak silné byly vazby na centra nacházející se v západní části kontinentu. Středoevropští hudebníci se vedle pěstování osobitých místních stylů aktivně podíleli na šíření vlámské polyfonie, a právě této dlouho opomíjené kapitole hudebních dějin je věnována tato nahrávka. Všechny uvedené skladby se objevují v rukopisech středoevropského původu: Trent 93, Trent 88, Schedelův kodex, Strahovský kodex, Kodex Speciálník a Vratislavský kodex.

Některé skladby se do střední Evropy dostaly díky cestám svých autorů: například uvedení skladeb Virgo restauratrix nebo Pange lingua v Tridentském a Schedelském kodexu lze vysvětlit tím, že jejich autor Johannes Tourout byl zaměstnán v kapele habsburského císaře Svaté říše římské Fridricha III. V ostatních případech musela hudba urazit dlouhou cestu, než se objevila ve střední Evropě: stopy těchto cest jsou patrné v rozličných podobách, kterých skladby nabývaly. Středoevropské prameny totiž často odhalují proces výběru a přizpůsobování, ukazují, jak hudebníci obratně utvářeli vpravdě mezinárodní repertoáry, když se s uvedenými skladbami setkávali a začleňovali je do nových kontextů.
 
CAPPELLA MARIANA
Hana BLAŽÍKOVÁ, Barbora KABÁTKOVÁ | soprán
Daniela ČERMÁKOVÁ | alt
Vojtěch SEMERÁD, Tomáš LAJTKEP, Ondřej HOLUB | tenor
Tomáš KRÁL | baryton
Jaromír NOSEK | bas
Vojtěch SEMERÁD | umělecký vedoucí
 

 
Antonio Chemotti & Vojtěch Semerád | koncepce a program
Nahráno 8. 1. 2023 a 28.–30. 1. 2023 v kostele sv. Vavřince a Michnově paláci v Praze.
Aleš Dvořák | zvuk
Jakub Kydlíček | režie
 
passacaille.be | cappellamariana.com | alamirefoundation.org | alamire.tv